Střípky dní
Sezónu 2016 jsme závodně zahájili již v lednu. Zatímco Jasmínka měla rekonvalescenci po kastraci, vyrazili jsme s Orinkem a Garpíkem na ledové závody do Sedliště. Oba krásně zaběhali své zkoušky, Garpík dvojky a Orinek trojky a oba vyhráli součet ve své kategorii, byli prostě ledově ostří.
Další lednovou akcí byla klubová výstava pudlů v Brně. Izinka svou premiéru zvládla na jedničku s krásným posudkem a čekatelstvím šampiona.
V březnu jsme vyrazili do Brna, kde zabodovala Jasmínka. Na umělce trochu bruslila, ale i tak vybojovala třetí místo v součtu.
V dubnu jsme zavítali na krásně připravené a velmi hezké závody do Rožnova, kde se běhaly naše oblíbené jumpingy, z toho jeden s klobáskou v ruce. Dlužno dodat, že klobáskový běh běžel nejlépe Garpík, byl poněkud méně rozevlátý, než v těch ostatních bězích. Asi se bál, že když bude lítat prostorem jako jindy, tak mu klobáska zmizí z dohledu.
Proložili jsme opět výstavou, klubovou i národní, na klubové Izinka opět získala čekatelství šampiona a byla nejlepší fenou výstavy, z národní výstavy si odnesla tituly CAJC a BOJ.
Další závody, na které jsem se s Jasmínkou a Garpíkem vypravila, byly kvalifikační. V Děčíně se nám moc nedařilo, náladu jsme si spravili rodinnými setkáními.
Následující víkend jsme vyrazili na Mistrovství republiky pudlů. Jasmínky tatínek Orinek byl mistrem v roce 2009, tak jsme chtěly vybojovat titul i s Jasmínkou. Podařilo se!
Opět došlo i na rodinná setkání a díky různým fotografům máme i hezké fotky z parkuru.
V květnu jsme se vypravili na druhé kvalifikační závody, které byly v Přerově. Zde jsme zabodovali, Garpík se kvalifikoval na MR a s Jasmínkou jsme zaběhly všech pět běhů a z toho čtyři čistě (to jedno odmítnutí bylo moje) a posbíraly jsme tolik potřebné body.
Došlo opět i na milé rodinné setkání.
V květnu jsme ještě stihli závody v Suchdole, kde ze všech našich závodících pejsků nejvíce zabodoval dvanáctiletý Orinek. Zaběhl všechny běhy a vyhrál jeden z nich a nakonec i součet!
Koncem května jsme odcestovali na tábor do Ratenic ke Kristě a Elišce. Skvěle jsme si zaběhali v krásném prostředí a ladili formu na další část sezóny. Setkali jsme se s Garpíkovým bráškou Čikem.
Červen byl ve znamení třetích kvalifikačních závodů, kde jsme bojovali o místo v reprezentaci na EO a AWC. Ne všechny běhy se nám podařily dle našich představ, nicméně vyhrály jsme s Jasmínkou součet a nějaké bodíky pobraly.
A takto nám v Dobříši pršelo štěstí a to doslova. Krátce po skončení závodů jsme se dozvěděly, že letos budeme mít tu čest reprezentovat nejen na EO, ale i na AWC v Zaragoze.
Na konci července jsme prožili několik dní závoděním a fanděním na Europian open ve Francii. Bohužel povrch nebyl takový, abychom to rozbalily naplno, nicméně i tak se nám zadařilo jako družstvu, probojovali jsme se do finále a tam obsadili 5. místo, přičemž jsme byli první umístěné družstvo složené pouze ze smalíků.
V polovině srpna jsme jeli ladit formu dotahovat detaily na tábor do Větřkovic. Všichni jsme si tuto aktivní dovolenou užili!
Na konci srpna jsme ještě stihli naše oblíbené Noční hrátky. Tři dny plné agility, přátel, zábavy, totální únik z reality všedního dne. Některé běhy vyhrávala Jasmínka, něco Garpík, byli na bedně i společně. V agility klubů jsme spolu s dalšími členy vybojovali třetí místo, ve finále jednotlivců jsme s Garpíkem byli druzí (ale jen o fousek). Jasmínka byla nejlepší pudl Nočních hrátek a Garpík s Jardou vyhráli Charlieho běh. Garp byl zároveň nejrychlejší pes Nočních hrátek, kdyby Jasmínka nesejmula laťku, tak by byla ve stejné kategorii nerychlejší fena. Orinek byl nejstarší startující pejsek a byl platným členem dvojice, družstva i klubu. Na závodech byl čas akorát tak na běhání, takže foto s trofejemi už z domova.
První víkend v září nastal vrchol české sezóny, Mistrovství republiky v agility. Garpík sbíral zkušenosti a užíval si běhání. Jasmínka si závody také užívala, byla ve skvělé náladě a zúročila nasbírané zkušenosti. V sobotu jsme běhali družstva, kde Jasmínka dala oba běhy rychle a čistě a počítaly se do celkového výsledku družstva.
Holky také zabojovaly a vyšlo to! Naše prepre družstvo se stalo mistry republiky!
V neděli se každý soustředil sám na sebe v závodě jednotlivců. Jasmínka byla opět skvělá a jen nějaký krůček navíc nás dělil od umístění na bedně. V součtu jsme skončili čtvrté. Závody jsme si skvěle užily a odjely plny skvělých dojmů a nadšené pro blížící se Mistrovství světa. A že v autě s Radkou a Kačkou bylo veselo! Sofia duněla silnicemi, když jsme se v noci vracely z Děčína na druhý konec republiky.
Ve druhé polovině září jsme vyrazily na cestu do Zaragozy, na naše první Mistrovství světa v agility jako reprezentanti ČR. Cestou Jasmínka poprvé viděla moře a my dojeli do horkého léta. Několik dní jsme žily v jiném světě, mimo realitu, ve světě, kde byla naše výprava, závody, soustředění se na svůj výkon a fandění ostatním členům výpravy. Spousta emocí a pocit zodpovědnosti. Vědomí toho, že jsme pro naši přípravu udělaly maximum. A uvědomění si toho, že s dřevěnýma nohama z nervů se běhá opravdu špatně, takže je třeba se uvolnit a běh si užít. Což se nám povedlo a naši první účast jsme si opravdu užily. Jasmínka trochu bojovala s klouzavým povrchem, který pro silově běhající psy byl náročnější než pro psy s jiným stylem pohybu, takže na časech trochu ztrácela.
Naše družstvo zabojovalo a Jasmínka se svými dvěma čistými běhy do součtu družstev nezůstala pozadu. V agility jsme nakonec byli dokonce třetí, v součtu o kousíček čtvrté místo. Byl to úžasný pocit jít pod tribunami na stupně vítězů a mávat českým fanouškům! Dalo nám to spoustu odhodlání do budoucna. V bězích jednotlivců jsme bojovaly, makaly, po vydařeném jumpingu šly do finále s maximálním nasazením, ale nevyšlo vše dle našich představ a diskvalifikovaly jsme se. Běh jsme si tak jako tak užily a šly do toho naplno.
V době našeho zápolení v agility zvládla Izinka s Jardou výstavu, kde opět dostala krásný posudek, čekatelský titul a byla druhá nejlepší fena výstavy.